Výměnný pobyt v Mnichově – Erasmus+
Výměnný pobyt v Mnichově – Erasmus+
Svobodný stát Bavorsko, Německo | 4.- 9. října 2026
Nedělním dopolednem nám to vše odstartovalo. V 10:25 nám přijel Flixbus a po naložení objemných kufrů naše šestnáctičlenná skupina vyrazila směr Hackerbrücke – München. Jak datum napovídá, do Mnichova jsme přijeli na poslední den světoznámého Oktoberfestu. A taky že taková atmosféra na hlavním nádraží třetího největšího města Německa panovala i ve večerních hodinách, kdy jsme do naší destinace po dlouhých devíti hodinách cesty dorazili. Následovala cesta mnichovským S-Bahnem a setkání s partnerskými rodinami. Poté jsme se vydali individuálně s výměnnými partnery do hostitelských rodin za novým zkušenostním poznáním.
V pondělí ráno zazvonil budíček a první ranní dojmy byly na místě. Po snídani se každý po vlastní ose, za doprovodu studenta z partnerského gymnázia Feldmoching, vydal na úvodní schůzku do již zmíněné školy. Každý byl rád, že se znovu vidí, a všichni si také sdíleli své první zážitky z pobytu. Většina z nás každopádně do školy dorazila na kole. Po představení a krátkém úvodu vedením školy a našich dvou paní učitelek, nás studenti provedli školou. Zjistili jsme, kde co a jak chodí, kolik vlastně toto gymnázium má budov apod. V 9:50 jsme měli na programu návštěvu standardních vyučovacích hodin. Německy mluvící učitelé byli samozřejmostí. Po polední pauze a obědu doma v rodinách (což je v Bavorsku standardem), jsme vyrazili na nádraží a metrem jsme se vydali do centra Mnichova na známý Marienplatz. Po krátké prohlídce nejvýznamnějších památek v Innenstadtu jsme se každý vydali, kam jsme chtěli popř. kam jsme potřebovali a měli jsme takzvaný Freizeit.
Další den jsme opět navštívili dopolední vyučování a odpoledne patřilo technicky a přírodovědně zaměřenému Německému muzeu. Tento den byl spíše o společném času s našimi novými kamarády, a tak jsme měli po absolvování prohlídky znovu volný program. Někdo navštívil například kino, někdo zase Olympiaberg a osobně já jsem vyrazil večer s mým německým kamarádem, kterého jsem si přebral od mého spolužáka, do fitness centra. Nesmím zapomenout zmínit, že opravdu každý v Mnichově používá kolo a při každodenním používání tohoto dopravního prostředku mi přišlo, že snad cyklisté, díky velmi dobře vybudované infrastruktuře, mají přednost snad před vším.
Ve středu jsme měli opět sraz na nádraží Feldmoching a s celou naší studentskou skupinou společně s pedagogy jsme poprvé vyrazili vlakem na výlet k Tegernsee. Zde jsme udělali cca 7 km pěší okruh a třešničkou na dortu byl doslova oběd v místní restauraci Kaltenbrunn, kde jsme měli již zarezervovaná místa. Výhled jsme měli na opravdu krásné prostředí a na jezero, kde pomalu začínají německé Alpy. Následně jsme se vrátili a opět jsme se vydali po vlastní ose a za doprovodu našich německých spolužáků, jsme si udělali vlastní program.
Ve čtvrtek nám poprvé pršelo a ochladilo se. Každopádně dnešní program byl především pro chlapce velice zajímavý. O půl desáté dopoledne jsme měli sraz u Olympiazentrum. Kdo měl čas a dorazil dříve autobusem, porozhlédnul se po okolí a mohl zpozorovat zblízka Olympiapark, kde se v roce 1972 konaly letní olympijské hry. V deset hodin si nás převzal ředitel BMW – Welt und Museum a započala příjemná prohlídka technologických novinek, ale i historických kousků automobilů a motocyklů BMW. K vidění byli vidět značky jako je Rolls-Royce nebo MINI, které tato firma vlastní. Muzeum bylo opravdu velké, studenti měli možnost si zakoupit značkové suvenýry anebo si i do některých vozidel sednout. Po dvouhodinové prohlídce měli žáci volný program, který především sloužil k tomu, aby připravili občerstvení na večerní závěrečnou besedu. Ta začala v 16:00. Sešli se s námi i někteří rodiče z mnichovských rodin a společně jsme oslavili poslední společný moment. Takto skončil oficiální program výměnného pobytu v Mnichově.
V pátečních brzkých ranních hodinách nám nezbývalo nic, než se rozloučit. Spousta partnerských rodičů zazásobila třebíčské studenty jídlem a sladkostmi, a tak jsme měli do zpátečního autobusu na cestu vystaráno. V 7:00 jsme vyrazili zpět do České republiky, opět z autobusového nádraží Hackerbrücke a po třetí hodině odpolední jsme byli zpět v Třebíči.
Pobyt hodnotím opravdu pozitivně a podle mého názoru studenti získali životní zkušenosti, poznali novou kulturu a věřím, že spousta z nich se do Německa za svými německými spolužáky někdy vrátí. Měli jsme při pobytu volnost, ale zároveň svou vlastní zodpovědnost. Museli jsme se domluvit cizím jazykem. Jsem zároveň rád, že jsme nebyli omezeni pouze němčinou a že jsme mohli využívat i angličtinu, když jsme si zrovna v němčině nebyli něčím jistí. Děkuji také vedení školy a paní učitelce Janě Březinové a Monice Vejmelkové za organizaci.
Adam Schneider, 5.G