Tomáš Kazda

Poskytlo Vám Gymnázium Třebíč kvalitní vzdělání a doporučil byste ho v současné době svému potomkovi?

Studium na Gymnáziu Třebíč pro mě představovalo výbornou přípravu pro další studium na vysoké škole. Za předpokladu bydliště v okrese Třebíč by bylo jednoznačně cílovou školou pro mé děti.  

V době mého studia v Třebíči platilo a platí doposud, že se jedná v daném regionu o přední vzdělávací instituci.  

Kdy jste se rozhodl věnovat oboru onkologie a co Vás k tomu vedlo?

Nepatřil jsem k těm medikům, kteří již od začátku věděli, jakému oboru by se po absolutoriu chtěli věnovat. V průběhu šestiletého studia se u mě postupně vyvíjely představy o dalším působení. Zpočátku jsem dokonce uvažoval o práci v některém z teoretických ústavů, jako je lékařská biologie, biochemie, fyziologie apod. S nástupem klinicky orientované výuky jsem již měl jasno v tom, že budu po absolvování lékařské fakulty pracovat v klinické medicíně, kde mě nejvíce oslovovala kardiologie a onkologie. V ČR existují dva samostatné specializační onkologické obory, klinická onkologie a radiační onkologie. V posledním ročníku studia na lékařské fakultě jsem se nakonec rozhodl pro radiační onkologii, jde o multidisciplinární obor, který je hodně technicky orientovaný.

Podle Vaší vizitky jsme se dozvěděly, že pracujete na klinice radiační onkologie. Jaký typ nádorového onemocnění se u Vás léčí a který typ je nejčastější?

Ozařování je doporučeno v průběhu onemocnění většině onkologických pacientů, z toho vyplývá, že se ozařuje většina nádorových onemocnění. U některých se ozařování provádí na začátku u nově diagnostikovaného onemocnění. U jiných pacientů později v průběhu onemocnění, pokud dojde ke vzniku vzdálených metastatických ložisek. Nejčastější indikací je nádor prostaty u mužů a nádory prsu u žen. V případě metastáz se nejčastěji ozařují kostní ložiska, nebo mozkové metastázy.

Jak vypadá Váš běžný pracovní den, kolika pacientům se za den věnujete? Změnilo se něco kvůli probíhající pandemii Covid–19?

Vzhledem ke specifikům oboru radiační onkologie může být určení počtu pacientů, kterým se za den věnuji, zavádějící. Počet pacientů, se kterými se za den fyzicky setkám, je relativně malý. Radiační onkolog tráví zhruba polovinu pracovního času prací u počítače, kdy připravuje ve spolupráci s radiologickým fyzikem individuální ozařovací plány pro jednotlivé pacienty.  

A jak vypadá běžný pracovní den? Možno použít slova řadového workoholika, že je to docela pohoda, pracuji asi tak do dvanácti, do jedné a pak se jdu na chvíli natáhnout. 

Na klinice radiační onkologie ozařujeme na dvě směny, většina lékařů je na pracovišti od rána od 7 hodin do půl čtvrté, poté zůstávají přítomni dva radiační onkologové, dokud se neozáří poslední pacient. Klasické noční služby u nás nemáme, péči o naše hospitalizované pacienty zajišťují lékaři z jiné kliniky. 

Jednou týdně jsem celý den na ambulanci, ostatní dny trávím částečně se svými aktuálně ozařovanými pacienty, částečně s novým pacientem, který v daný den přichází na úsek plánování radioterapie. Úkolem lékaře je především definování cílových objemů, kdy pomocí CT zobrazování (případně i dalších zobrazovacích modalit, jako je např. magnetická rezonance) určujeme místa, kde je žádoucí vysoká dávka záření a zároveň definujeme místa, kde je žádoucí minimální dávka záření. Část pracovního dne a poté především večery věnuji práci spojené s pozicí náměstka pro vědu a výzkum v MOÚ. 

Po čas hlavní vlny pandemie COVID-19 jsme zaznamenali určitý úbytek nových onkologických pacientů, jejich léčba se však zásadním způsobem na klinice radiační onkologie nezměnila. Samozřejmostí byla omezení spojená s dodržováním přísných epidemiologických opatření.

Objevily se v poslední době nějaké nové poznatky týkající se nádorového onemocnění?

Za největší revoluci v posledních letech lze považovat novou imunoterapii, která jednoduše řečeno podporuje vlastní imunitní systém pacienta v boji proti nádorovým buňkám. V případě radioterapie se v posledních letech nejvíce diskutuje o významu protonového ozařování. Tak jako všechny metody protinádorové léčby mají tyto extrémně nákladné léčebné metody (imunoterapie, protonová radioterapie) svoje výhody i nevýhody. V poslední době jsme také svědky postupného pronikání augmentovaných počítačových systémů, umělé inteligence, chcete-li, do klinické medicíny.

Zpracovaly: Eliška Krátká a Martina Křížová, 6. G